"Když ráno vstaneš, vzdej díky za ranní světlo.
Vzdej díky za svůj život a sílu.
Vzdej díky za jídlo a za radost ze života.
Jestliže snad nemáš žádný důvod ke vzdávání díků,
buď si jist, že chyba je v tobě."
(Tecumseh - Shawanee)
"V životě Indiánů existovala jen jediná nevyhnutelná povinnost: každodenní modlitba. To pro ně bylo důležitější než potrava.
S ranním rozbřeskem se Indián probudil a šel k řece. Čistou, studenou říční vodou si poléval obličej nebo se vykoupal celý. Po koupeli se postavil zpříma čelem k vycházejícímu slunci, aby se mlčky oddal modlitbě; obdivu k Bohu; uctívání Velkého Mystéria. Mlčky proto, že jakákoli řeč je chudá a nedokonalá.
Jeho blízcí si počínali stejně, ale buď před ním nebo po něm, nikdy ne současně. Neboť každá duše se musí s ranním sluncem, vonící milovanou zemí a Velkým Tichem setkat o samotě."
(volně dle: Ohiyesa - Charles Alexander Eastman, Duše Indiána)
"Planeta nepotřebuje více úspěšných byznysmenů.
Planeta potřebuje více lidí, kteří vytvářejí mír, léčí, obnovují, vyprávějí příběhy
a milují vše živé."
(Dalajláma)
Cesta ke štěstí
"Cesta ke štěstí je cesta jediná,
ta, kterou člověk měl by jít.
Jenže kdopak ví, kde vlastně začíná
a jestli konec má kdy mít.
Kdo ji hledá sám, se těžko proklestí
až tam k jejím výšinám.
My však cestu ke štěstí jsme našli naštěstí,
teď náruč otvírá i nám.
Cesta ke štěstí se různě klikatí,
tu hledat není žádný špás.
Cinkot zlaťáků, nic na ni neplatí
a s mapou nenajdeš ji snáz.
Nikdy nedošel k té cestě jediné,
kdo měl v srdci led a mráz.
Kdežto my co milujem, my se s ní neminem,
ta cesta ke štěstí je v nás."